Blog Josefa Kaliny: Stručný průvodce pískem a dunami

0 3

Mezi lidem evropským převládá obecně přesvědčení, že duna je prostě kopec písku, který se větrem posouvá, je krásně zlatý a nic na něm neroste. Omyl! Většina dun a to i těch nejznámějších je stabilní a nikam se nestěhují. Písek je různobarevný od krásně bílé, přes tu známou žlutou, mauritánskou červenou až po skoro černou u San Raphaelu.

Některé duny jsou porostlé křovím, často hustě, a taky trávou, které se říká velbloudí, nebo sloní – botanik mě jistě opraví. Těch holých, vysokých a zlatých, které mají tak rádi fotografové a filmaři, není zase po světě tak mnoho. Pořadatelé maratonských závodů zajásají, když je někde, poměrně nedůtklivé státy, do takové oblasti pustí.

Přímořský jih Peru, tedy severní okraj pouště Atacama, je přesně to, co dakaráci potřebují. Obrovská dunová pole začínají prakticky hned u hlavního města Limy. Město Pisco, známé po světě hlavně kaktusovou kořalkou stejného jména, je dunami doslova obklíčeno a Svatý Jan z Marcony je jimi zatlačen až k moři.

Už některé předchozí Dakary tudy projížděly, ale vždycky tak trochu letem světem maximálně dvěma etapami. Měly totiž za sebou, nebo před sebou dlouhou cestu v Chile a Argentině. Rok 2018 byl úplně jiný. Nářky nad mizérií ročníku předchozího vyprovokovaly u pořadatele nápad namalovat trasu

Zdroj: Blog Josefa Kaliny: Stručný průvodce pískem a dunami

Tagged with:

Similar articles

Přidat komentář

You must be logged in to post a comment.