Novinkyaktuálně.cz

Incident se stal v noci na sobotu. Rvačka přerostla z malé hádky s jedním z místních Ukrajinců, který si “přivolal své antisemitské kamarády, aby mu pomohli zbít židy”, tvrdí poutníci. Čtyři z nich museli být kvůli zraněním převezeni do nemocnice.

Podobný incident se přitom v Umani odehrál i začátkem loňského prosince, připomněla televize.

Ukrajinské městečko je významným poutním místem chasidských židů. Do Umaně každoročně proudí desetitisíce židovských poutníků, aby se poklonili u hrobu rabína Nachmana z Braclavi, jednoho ze zakladatelů ortodoxního chasidského směru judaismu.

Chasidismus se zformoval v první polovině 18. století v Haliči a na západní Ukrajině. Jeho zakladatelem byl rabín Israel ben Eliazar, zvaný Baal Šem Tov, za jehož vnuka je Nachman (1772-1810) považován.

Podle agentury Kjódó získala Cchaj Jing-wen ve volbách rekordních osm milionů hlasů.

Na Tchaj-wanu se dnes konaly kromě prezidentských také parlamentní volby. V nich průzkumy přisuzovaly roli favorita prezidentčině vládnoucí Demokratické pokrokové straně (DPP). Poté, co prezidentčin oponent Chan Kchuo-jü jako reprezentant opoziční Národní strany (Kuomintang) přiznal porážku, oznámil její předseda Wu Teng-i rezignaci.

Dramatické události na Blízkém východě sledujeme on-line.

Íránská média hovoří o smrti “osmdesáti amerických teroristů”, podle prvních zpráv Pentagonu ale žádný Američan nepřišel o život a v pořádku jsou i čeští vojáci působící v Iráku. Na místa, kde slouží, rakety nedopadly.

Teherán tak potvrdil, že nechce riskovat vážný konflikt se Spojenými státy, míní izraelský expert na Írán a jeho spojenecké hnutí Hizballáh Edan Landau z Mezinárodního institutu pro boj s terorismem ve městě Herzlyia

“Je to opravdu dost mírná odpověď. Írán bezpochyby kalkuluje tak, aby neporušil rovnováhu v oblasti. USA mají na Blízkém východě tisíce vojáků, rakety, letadlové lodě. Íránci vědí, že jsou schopny tvrdě zasáhnout kteroukoliv noc. Trump je tak trochu divoká karta kvůli své nevypočitatelnosti,” uvedl pro Aktuálně.cz izraelský expert.

Americký prezident Donald Trump napsal na Twitteru, že “vše je dobré”. Pokud tato akce byla jedinou íránskou odpovědí na smrt generála Solejmáního, pak USA příliš nezasáhla.

“Američané tvrdí, že nikdo není zraněný. V tom bych jim věřil. Jistě měli zpravodajské informace, že tato varianta může nastat, a nejspíš se na útok připravili,” soudí Landau.

Ukázat sílu, ale neeskalovat

Někteří íránští představitelé hrozili, že odveta se bude týkat také Izraele. Nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí se ale ve středečním televizním projevu o židovském státě nezmínil. Pouze řekl, že američtí vojáci musejí

Cena zlata i ropy se dostala na tak vysokou úroveň kvůli rostoucímu napětí mezi USA a Íránem po atentátu na íránského generála Kásema Solejmáního.

Krátce před 11:00 SEČ vykazovala cena zlata nárůst skoro o 1,7 procenta nad 1577 USD/oz. Palladium si ve stejnou dobu připisovalo 1,7 procenta na 2022 USD/oz.

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil ráznou odvetou v případě, že Teherán kvůli zabití íránského generála Kásema Solejmáního zaútočí na americké cíle. Do Bagdádu Trump vzkázal, že pokud země vypoví americké vojáky, Spojené státy vůči němu uplatní sankce.

“V centru pozornosti stojí geopolitická situace,” uvedl podle agentury Reuters analytik Benjamin Lu ze společnosti Phillip Futures. “Napětí mezi Íránem a Spojenými státy eskalovalo do bodu varu, což tlačí ceny zlata vzhůru,” dodal.

O zlato je zvýšený zájem právě v dobách nejistoty. Například od začátku roku 2008 do konce roku 2009, tedy v období globální finanční krize, se cena zlata zvýšila asi o 35 procent. Nyní k nejistotě přispívá i fakt, že Írán přestane respektovat limity obohacování uranu, což byla součást jeho smlouvy s mezinárodními partnery z roku 2015.

“Situace na globálních trzích velmi připomíná historii. Ropné šoky 70. letech a vpád USA do Vietnamu nebo do Iráku,” sdělil analytik Marek Brávník ze společnosti Golden Gate CZ,

Burdž Chalífa byl slavnostně otevřen přesně před deseti lety. Prohlédněte si snímky slavného mrakodrapu i dalších devíti nejvyšších staveb na světě.

Likvidaci dvaašedesátiletého generála, který byl klíčovou postavou íránských zahraničních vojenských operací a také všech zbrojních programů, nařídil americký prezident Donald Trump. Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se tak vyhrocuje poté, co loni Bílý dům zpřísnil ekonomické sankce proti Teheránu a íránské Revoluční gardy v odvetě napadly několik tankerů v Perském zálivu.

O raketovém útoku Trump rozhodl poté, co Íránem kontrolované irácké milice o víkendu útočily na velvyslanectví USA v Bagdádu a na základnu irácké armády, kde působí američtí instruktoři.

V prvních reakcích Írán slibuje tvrdou odvetu. “Radost sionistů a Američanů se brzy změní na smutek. Revoluční gardy pomstí smrt mučedníka Sulejmáního,” uvedl mluvčí gard Ramezán Šaríf.

Pokud Íránci budou chtít zaútočit na americké zájmy a cíle, nabízí se v první řadě několik stovek vojáků USA, kteří jsou ještě v Iráku. Nicméně Trump se netají tím, že chce všechny muže v uniformách s hvězdami a pruhy z Iráku a Sýrie stáhnout. Ministerstvo zahraničí v pátek vyzvalo všechny americké občany, aby Irák co nejrychleji opustili

Útoky však mohou směřovat znovu na tankery v Perském zálivu, případně na základnu amerického námořnictva na ostrově Bahrajn. V ohrožení jsou i velvyslanectví či základny v dalších zemích. Zejména v těch, které konkurují íránskému vlivu, například Saúdské Arábii.

Islámská republika také

Labouristé dosáhli v parlamentních volbách z loňského 12. prosince nejhoršího výsledku od roku 1935. Obsadili v Dolní sněmovně jen 202 křesel, zatímco vítězní konzervativci premiéra Borise Johnsona získali 365 mandátů. Předák labouristů Jeremy Corbyn v reakci na výsledek hlasování oznámil, že do dalších voleb již stranu nepovede. Výzvy k okamžité rezignaci na funkci stranického lídra ale nevyslyšel.

Nejsilnější britská opoziční strana by si nové vedení měla zvolit v březnu.

Ačkoli oficiálně kandidaturu ještě neohlásil, je podle průzkumu agentury YouGov favoritem boje o post předáka labouristů Starmer. Sedmapadesátiletého politika by podpořilo 31 procent dotázaných. V uplynulém roce, kterému v Británii dominoval spor o termín a podobu odchodu země z Evropské unie, často vystupoval v médiích, a stal se tak jednou z nejvýraznějších tváří strany.

Na druhém místě skončila s 20procentní podporou stínová ministryně obchodu Longová Baileyová a na třetím poslankyně Phillipsová (11 procent). Sedm procent straníků by ve funkci lídra rádo vidělo Clivea Lewise a stejný počet vlivnou poslankyni Yvette Cooperovou.

Stínová ministryně zahraničí Emily Thornberryová, která na konci loňského roku jako první oznámila kandidaturu, má podle průzkumu YouGov podporu jen šesti procent členů strany. Pět procent by dalo hlas poslankyni Lise Nandyové.

Pokud by se Starmer a Longová Baileyová ocitli společně v posledním kole volby

To se skutečně stalo. Od léta 2018 se třikrát sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a svět přestal řešit věčnou otázku, zda severokorejský režim je schopen v zoufalém zápase o své přežití skutečně použít atomovou nálož, případně bombardovat Tokio neb Los Angeles.

V roce 2020 se ale tato otázka vrací. Ukázalo se, že Kim a jeho generálové nejsou ochotni vzdát se jaderného programu a raket dlouhého doletu výměnou za to, že skončí ekonomické sankce a že by se Severní Korea stala v rámci možností “normální” zemí.

Pchjongjang na konci minulého roku sliboval Američanům “vánoční dárek”. Analytici to vykládali tak, že Kim zkrátka přestane považovat odzbrojení za téma k rozhovorům s kýmkoliv a obnoví testy balistických střel, schopných zasáhnout například západní pobřeží USA.

Po dvou letech klidu a potřásání rukou je tu v roce 2020 zřejmě zpět Kim Čong-un tak, jak ho známe z dřívějška. Neústupný, vyhrožující, leštící zbraně.

Bitva o Bílý dům

Kim bude zcela jistě vůdcem své země i na konci tohoto roku, pokud jej nezradí zdraví nebo někdo z jeho generálů. U Donalda Trumpa totéž samozřejmě jisté není, amerického prezidenta v listopadu čeká bitva o obhajobu Bílého domu. Průzkumy ukazují, že šanci má. Svoji voličskou základnu – hlavně konzervativní starší bílé muže s

K původnímu návrhu dohody s trestem deseti let měl totiž dopoledne soud výhrady, a dal proto prokurátorovi a obviněnému čas na její změnu.

Andruskó je prvním pravomocně odsouzeným za Kuciakovu vraždu, při které byla zastřelena i reportérova přítelkyně Martina Kušnírová. Začátek hlavního soudního líčení s dalšími čtyřmi obžalovanými ve zmíněném případu je naplánován na leden příštího roku.

Dvaačtyřicetiletý Andruskó, kterému hrozil trest 25 let vězení až doživotí, při vyšetřování zmíněné dvojnásobné vraždy spolupracoval s policií. I díky tomu mu byl trest mimořádně snížen.

Běžná dohoda s prokurátorem totiž umožňuje snížit trest obviněnému nanejvýše o jednu třetinu pod dolní hranicí trestní sazby, kterou pro daný delikt stanovuje zákon. To by pro Andruskóa znamenalo nejnižší trest vězení 16 let a osm měsíců.

Rozhodování soudu o dohodě o vině a trestu se protáhlo kvůli tomu, že původně navrhovaný desetiletý trest vězení pro Andruskóa označila předsedkyně senátu Pamela Záleská za nízký.

“Soud zastává názor, že (původní) dohoda v předloženém znění je spravedlivá jen pro obviněného. Obviněný Zoltán Andruskó zobchodoval lidský život, tedy prodal hodnotu, kterou trestní zákon vysoce chrání. Následně obviněný zobchodoval i trest,” řekla Záleská a dodala, že žádný trest nemůže napravit způsobenou smrt.

Proti použití institutu mimořádného snížení trestu pro Andruskóa soud nic nenamítal, desetiletý trest ale označil

Operace probíhající nedaleko města Horlivka by se mohla týkat více než 100 vězňů. Na formátu “všichni za všechny” se na začátku měsíce dohodli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruská hlava státu Vladimir Putin, když spolu jednali v Paříži za účasti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkelové. Detaily plánu ale ani po zahájení jeho realizace nebyly zcela jasné.

“V doněckém regionu na kontrolním stanovišti Majorsk začal proces propouštění zadržených osob,” uvedl Zelenského úřad bez dalších podrobností. S prohlášením zveřejnil fotografie, na nichž jsou vidět autobusy či sanitky zaparkované na nespecifikovaném prostranství pod dohledem vojáků.

Podle agentury AFP jiné oficiální záběry ukazují, jak ráno na střežené místo u vesnice Odradivka ležící na kyjevské straně frontové linie dorazily dva automobily z území separatistů.

O půl hodiny později přijela z opačného směru trojice vozidel s policejním doprovodem. Následovaly je sanitky, vozidla Červeného kříže i pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Takzvaná Doněcká lidová republika, kterou separatisté na východě Ukrajiny vyhlásili v roce 2014, v sobotu ohlásila, že propustí 55 zajatců, zatímco Kyjev jich vydá 87. Podle informací ukrajinských médií se mezinárodně neuznávaný celek chystal propustit kromě ukrajinských vojáků také stoupence Kyjeva z řad novinářů a aktivistů.

Na druhé straně by se zase

“Přesné údaje o počtu obětí a přeživších budou oznámeny po ukončení záchranné akce,” uvedlo ministerstvo vnitra. Úřady původně informovaly o 15 mrtvých, pak ale tento údaj snížily s odkazem na počáteční zmatek. Na místě zasahovala skoro tisícovka záchranářů a desítky sanitek.

Letoun společnosti Bek Air na lince z největšího kazašského města Almaty do hlavního města Nur-Sultan při vzletu ztratil výšku, prorazil betonové ohrazení a narazil do dvoupodlažní budovy, uvedl výbor pro civilní letectví, spadající pod ministerstvo dopravy. Hořet ale stroj nezačal. Příčiny nehody má objasnit komise v čele s předsedou vlády.

Jedna ze svědkyň, která byla na palubě, místnímu zpravodajskému serveru Tengrinews řekla, že než stroj začal ztrácet výšku, uslyšela “hrozivý zvuk”. “Letadlo se naklonilo. Bylo to jako ve filmu: lidé křičeli a plakali,” uvedla žena. Další ze svědků řekl, že letoun se krátce po startu začal otřásat. “V jednom okamžiku jsme začali padat, ne vertikálně, ale ve sklonu. Zdálo se, že piloti nad strojem ztratili kontrolu,” uvedl muž.

Zemřel generál i novinářka

Na palubě letounu, který se podle agentury Reuters po dopadu rozpůlil, bylo podle upřesněných údajů letiště pět členů posádky a 93 cestujících; původně se hovořilo o 95 pasažérech. Stroj typu Fokker 100 v 7:05 místního času (02:05 SEČ) zmizel z obrazovek